Historie kytary - 1. část

Kytara je starobylý a ušlechtilý nástroj, jehož historii lze vystopovat až do let kolem 2000 před našim letopočtem. O původu tohoto nástroje bylo mnoho teorií. Často se prohlašovalo, že kytara je výsledkem vývoje loutny, nebo dokonce ze starořeckého kithara. Výzkum, který prováděl v roce 1960 Dr. Michael Kasha ale ukázal, že tyto teorie jsou mnohdy neopodstatněné. Tehdy potvrdil, že loutna i kytara prošly samostatným vývojem, a že mají pouze společné předky, které ale na vývoj těchto nástrojů neměly žádný vliv.

Jediným důkazem pro druhou teorii „Kithara“ je podobnost se španělským slovem „quitarra“, ale není vůbec lehké si představit, že by se kytara vyvinula z tak odlišného nástroje, který byl podobný spíše čtvercové harfě. Dále by bylo divné tyto nástroje spojovat vzhledem k tomu, že kithara měla sedm strun a původní quitarra měla struny pouze čtyři. Dr. Kasha našel odpověď u řeckých historiků – poukazuje na to, že nejčastější řecké kithary měly také jen čtyři struny, protože sem byly zavedeny ze zahraničí. Dr. Kasha se tedy domníval, že kytara mohla vzniknout z nástroje „chartar“ (staré Perské jméno pro čtyřstrunný nástroj).

Předci

Nejstarší, archeology objevené strunné nástroje jsou harfy. Původně si lidé tvořili harfy pomocí želvích krunýřů, nebo vydlabaných skořápek plodů, jako rezonátor. Zahnutou holí pro krk a jako struny posloužily střeva či hedvábné řetězce.

 
zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mangbetu_Harfe_01_Museum_Rietberg.jpg

Tanburína je definována jako strunný nástroj s dlouhým krkem a malým tělem hruškovitého, nebo vejcovitého tvaru obvykle ze dřeva. Ta se pravděpodobně vyvinula z harfy, kdy se krk narovnal a struna se k němu již přitlačovala pro dosažení více tónů.

 
zdroj: https://pixabay.com/en/cyprus-musical-instruments-1283364/

Nejstarší dochovaná kytara jako nástroj je 3,5tis let stará a jde o konečnou strukturu kytary. Patřila egyptskému zpěváku Har-Mosemu. Byl pohřben se svou tanburínou v blízkosti hrobu svého zaměstnavatele – architekta královny (Hatshepsut – korunována 1503 př.n.l.) Sen-Muta. Tento nástroj měl tři struny a trsátko zavěšené na krku šňůrou. Tělo bylo vyrobeno z krásně leštěného cedrového dřeva potažené kůží. Dnes je k vidění v archeologickém muzeu v Káhiře.

Co je vlastně kytara?

K odlišení od ostatních mutací z rodiny tanburín potřebujeme definovat, co to kytara je. Dr. Kasha definoval kytaru: dlouhý prokládaný krk, dřevěná plochá zvuková deska, rovný hřbet nejčastěji se zakřivenými stranami. Nejstarší známá grafická prezentace nástroje zobrazující všechny tyto podstatné rysy kytary, je kamenná řezba v Alaca Huyuk v Turecku, 3300 stará Hittile „kytara“.

 
zdroj: http://www.guyguitars.com/eng/handbook/BriefHistory.html

Tanburína se dále vyvíjela v arabských zemích, kde se postupem změnila do dnešní podoby, pouze chyběly pražce. Evropané přidali pražce na tzv. Oud a nazvali jej „loutna“ to pochází z arabského „Al‘ud“ („dřevo“) přes španělštinu „laud“ („chvalořečit“). Loutna nebo oud jsou definovány jako nástroje mnoha strun s krátkým krkem, velkého hruškovitého tvaru těla s velmi komplikovaně klenutými zády a ostře zalomenou hlavou.

 
zdroj: https://pixabay.com/en/cyprus-musical-instruments-1283364/

Pokračování v příštím článku - Historie kytary - 2.část