Typy kytar
Kytar je velké množství. Někdy jednotlivé typy jdou poznat poměrně snadno, jindy jsou rozdíly jenom v
malých detailech. Rozdílná jsou kytraová těla, krky, hlavy, osazení snímači atd. Vše ve výsledku
ovlivňuje to nejdůležitější - kytarový zvuk. Vyznat se v kytarách se určitě hodí. V první řadě
vám to usnadní výběr kytary
, protože budete vědět, kam sáhnout. Dále zjistíte, že různé typy kytar se hodí pro různé hudební žánry a
druhy kytarové hry.
Typy akustických kytar
Akustických kytar je velké množství, liší se od sebe velikostmi těl, rozměry krků povrchovou úpravou atd.
Pojďme se podívat na několik základních typů, ze kterých se při konstrukci akustických kytar vychází.
Existují ještě další (Grand Concert, Auditorium, Ovation...) typy, ale to by byl článek dvakrát takový.
Klasická kytara
Klasická kytara, někdy označována také španělka, je v zásadě nejstarší z kytar, které dnes můžeme vidět.
Používá se zejména v klasické hudbě nebo ve flamencu, případně folku. Od ostatních akustických kytar se
liší tím, že má širší krk a natahují se na ní nylonové struny (dříve struny ze střívek). Zvuk nylonových
strun je hodně odlišný od strun kovových, jejich zvuk je měkčí a zastřenější. Zajímavé je také to, že tělo
klasické kytary je poměrně ustálené, tzn. různí výrobci v tomto ohledu moc neexperimentují. V kvalitě
jednotlivých značek hraje významnou roli tradice. Stále ještě existují společnosti, které vyrábí kytary ručně,
obdobně jako třeba housle. Na klasickou kytaru se
hraje prsty pravé ruky, bez použití trsátka.
Jumbo
Jumbo je typ kytary, která má oproti klasické kytaře větší tělo malinko jiného tvaru, užší krk a kovové
struny. Je to právě tvar a velikost těla, které dodávají kytaře více basů a nižších středových frekvencí. Tělo
je velké, poměrně dost vykrojené a také tlustší. Kovové struny mají za následek trochu větší tah, než
struny nylonové. Z toho důvodu se, podobně jako do elektrických kytar, do krku montuje šroub, který dokáže
napětí strun vyvažovat a nastavovat tak prohnutí krku a lepší dohmat. Užší krk a tím i hmatník zase umožňuje
lepší úchop pro lidi, kteří nemají moc velké ruce. Struny jsou oproti klasické kytaře blíž u sebe. Jumbo
kytara se používá napříč žánry, je totiž velmi univerzální.
Dradnought
Asi nejklasičtější kytara pro folkové nebo popové hraní. Tvar kytary není tak vykrojený jako u klasické
nebo jumbo kytary, nicméně je větší než klasická kytara. Její zvuk se dobře prosazuje v kapele i na velkých
pódiích. Natahují se na ní kovové struny, takže kytara pěkně zvoní. Krk kytary je užší a bývá vyztužen
šroubem, který kompenzuje tah kovových strun. Tělo je ozdobeno pickguardem, jenž ho chrání před
poškrábáním při agresivnější hře.
Parlor
Parlor se hodně podobá klasické kytaře, má však menší tělo a kovové struny. Oproti jiným westernovým
kytarám si zachovává tlustý krk. Kytara je vhodná pro hráče, kterým nesedí velké kytarové tělo. Opět jde o kytaru,
jež se dá použít v různých žánrech počínaje folkem, přes blues až po pop.
Havajská kytara
Havajská kytara je speciální typ kytary, který je upravený pro hru technikou
slide.
Kytara se nedrží klasickým způsobem, ale kytarista ji má položenou na kolenou strunami nahoru. Levou rukou ovládá kovový předmět
podobný bottlenecku (někdy označován jako pražec), kterým jezdí přes struny - slideuje. Kytara je naladěná do
otevřeného ladění (Open E například). Havajských kytar je celá řada, obecně se řadí do druhu takzvaných
steel (steel je označení železa, které slouží jako slider) guitars. Styl hraní se označuje lap style (hraní na
klíně). Stylově se hodí do country a folku, ale je možné ji jako ozdobu slyšet i v jiných žánrech.
Dobro
Dobro je nástroj vycházející z akustické kytary, obsahuje však navíc takzvaný rezonátor. Proto se jí
také někdy říká rezofonická kytara. V zásadě se na ní dá hrát jak způsobem, který je popsaný u havajské
kytary, tak i klasickým způsobem, případně vybrnkávaně. Typicky lze tuto kytaru slyšet v country nebo bluegrassu.
Typy elektrických kytar
Také elektrických kytar je značné množství. Existuje několik hodně standardních typů, které se dodnes používají
a ze kterých vycházejí nové moderní elektrické kytary.
Stratocaster
Stratocaster je jednou z nejtypičtějších elektrických kytar na světě. Začátkem 50. let 20. století ji
navrhl Leo Fender a vyrábí se v mnoha provedeních dodnes. Má velmi charakteristický tvar, ze kterého časem
vznikla velká spousta dalších kytar, souhrnně označovaných jako superstrat. Stratocaster používalo a používá ke
hraní spousta kytaristů, tím nejznámějším je nepochybně Jimi Hendrix.
Vyrábí se z olšového nebo jasanového dřeva, avšak na krk se využívá javor. Krk je k tělu přišroubován.
Typické
provedení je také charakteristické třemi single snímači, ovládáním volume a dvěma tónovými clonami.
Telecaster
Telecaster je jedna z nejstarších sériově vyráběných kytar na světě. Vyvinul ji Leo Fender v roce 1950 a
byla nejdříve označována jako Broadcaster. Také Telecaster se prodává dodnes a je to jeden z nejoblíbenějších
typů kytary. Kytara je charakteristická svým zvonivým zvukem, který se hodí do country, blues a rock'n'rollu.
Telecaster má oproti stratu jenom dva snímače, které se přepínají třípolohovým přepínačem. Společný je
pak knoflík na volume a jedna tónová clona. Tělo kytary je z jednoho kusu dřeva a krk je přišroubován ke
kytaře, takže se dá snadno vyměnit.
Les Paul
Les Paul je spolu s Stratocasterem jedna z nejznámějších kytar na světě. Kytaru navrhl ve 40. letech 20.
století americký kytarista Les Paul, nezačala se však vyrábět ihned a už vůbec nebyla kytara tak
oblíbená jako dnes. Masové rozšíření se konalo vlastně až v letech šedesátých, kdy ji proslavila britská rocková vlna
v čele s Jimmim Pagem. Z pozdějších kytaristů to byl například Slash. Zvukově je také velmi univerzální, největší
kvality však posluchač ocení v kombinaci kytary Les Paul a zkresleného zvuku.
Tělo kytary je složeno z mahagonu a javoru a k němu je přilepen krk. Uvádí se, že lepené krky mají lepší
zvukové vlastnosti než šroubované. Les Paul má dva snímače typu humbucker a ke každému z nich je vlastní
tónová clona a ovládání hlasitosti.
SG
SG (solid guitar) pochází z roku 1961, jde o druhou vlajkovou loď firmy Gibson na poli elektrických
kytar. Oproti Les Paulu je tělo z jednoho kusu dřeva, proto solid. Kytaru můžete vidět a hlavně slyšet u Anguse
Younga (AC/DC) a je tedy jasné, že skvěle zní v kombinaci se zesilovači Marshall.
Jak už bylo řečeno, má masivní tělo. Stejně jako Les Paul má pak lepený krk, dva humbuckery a stejné
ovládací prvky.
Superstrat
Superstrat je označení pro kytary, které tvarem vycházejí ze Stratocasteru, ale jejich design je dost
rozdílný. Takových kytar je velké množství. Například firma Ibanez produkuje velké množství superstratů.
Hrají na ně třeba Steve Vai nebo Joe Satriani podle nichž jsou pojmenovány celé řady kytar. Bývají osazeny
různými typy snímačů, jsou z různých dřev, mají různé barevné provedení.
Lubová kytara
Lubové kytary jsou typické pro hudební styly jazz, soul a jim podobné. Nikde není řečeno, že se nedají
použít pro tvrdší muziku, ale není to tak časté. Nicméně třeba kapela Oasis je toho příkladem. Vyznačují se
trochu zastřenějším zvukem, který je typický pro jazzovou kytaru. Poslechněte kupříklad kytaristy Pata
Methenyho nebo Johna Scofielda a bude to jasné. Z konstrukčního hlediska jde o elektrické kytary (mají
snímače a ovládací prvky), které ovšem nemají masivní tělo. Naopak, tělo je duté a obsahuje rezonanční otvory.
A co ten zbytek
Do předchozích typů kytar se rozhodně nevejdou všechny, protože tvarů je opravdu nepřeberné množství. Každý
výrobce se snaží o originalitu, takže nové kytary neustále vznikají, jsou třeba typické pro nějaký hudební
styl atd.
Další typy kytar
Rozdělením na akustické a elektrické kytary
to nekončí. Je spousta dalších podkategorií, do kterých lze
kytary řadit. Některé z nich jsou popsány níže.
Elektroakustická kytara
Označení elektroakustická kytara je zažité pro akustické kytary, jež jsou doplněny o snímač. Jejich
funkčnost je totožná s funkčností akustických kytar, jenom je navíc možné, propojit je se zesilovačem nebo
počítačem. To se občas hodí, protože snímání akustické kytary při živém hraní není zrovna nejjednodušší.
Westernová kytara
Jde o souhrnný název pro akustické kytary s kovovými strunami, někdy se jim také říká folkové kytary. Jsou to
například již dříve vyjmenované Jumbo a Dreadnought kytary.
Kytary pro děti
Kytara pro děti je prakticky jakákoliv z uvedených typů kytar jen s tím rozdílem, že je celá zmenšená v
nějakém poměru. Je to dáno zejména tím, že děti mají malé ruce a nedokážou dobře uchopit některé
hmaty na normální kytaře, aniž by se u toho nějak kroutily. Velikosti kytar jsou označovány:
- 1/1 (celá) kytara - pro dospělého
- 7/8 kytara - pro děti ve věku od 10 do 12 let
- 3/4 kytara - pro děti ve věku od 8 do 10 let
- 1/2 kytara - pro děti ve věku od 6 do 8 let
Kytary pro leváky
Kytary pro leváky jsou určeny levorukým kytaristům, jsou vlastně úplně stejné jako normální kytary, jen je vše
zrcadlově obrácené. Na takovou kytaru pravák nedokáže zahrát, protože i struny jsou přehozené. Kytara pro
leváky se trochu hůře shání, není takový výběr, nicméně většina výrobců tento sortiment nabízí.
Vícestrunné kytary
Existují kytary s jiným počtem strun než je šest. Nebývá zvykem nějaké struny odebírat, naopak přidávají se.
Celkem běžně jsou k dostání kytary sedmistrunné a dvanáctistrunné. U sedmistrunné kytary se přidává jedna
basová struna - H. Kytara má pak hlubší zvuk, toho se často využívá v tvrdší hudbě. Dvanáctistrunná kytara má
zdvojené struny oktávou, ladění má trochu víc možností, takže to až jindy. Každopádně dvanáctka má hutnější a
plnější zuk. Existují i další možnosti, ale jde spíš o speciální kytary.
